Odpolední sraz proběhl jako každý jiný, a tak netrvalo dlouho, než jsme se dostali do našeho vlaku směr Letovice. Vystoupili jsme ve Svitávce a ubytovali se v místní sokolovně. Paní majitelka nás s otevřenou náručí uvítala a uvedla dovnitř. Spali jsme v tělocvičně spolu se IV. oddílem, který přišel nedlouho po našem příchodu. Večer jsme si zahráli pár hříček a šli spát. Páteční ráno bylo sice mírně chladné nicméně nás to od našeho výletku do Boskovic neodradilo, takže jsme si nabalili všechny věci, které jsme předpokládali, že budeme ten den potřebovat a vyrazili jsme. Když jsme autobusem dojeli do Boskovic, sešli jsme se na náměstí s příjemnou paní průvodkyní, která nás provedla po židovské čtvrti a povykládala nám o její minulosti. Když prohlídka skončila, vydali jsme se do místního muzea traktorů, kde jsme měli povoleno si vyzkoušet, jak se v takovém traktoru sedí. Jenže po tom všem prohlížení člověku vyhládne, tak jsme zamířili do místní pizzerie, kde jsme se nabaštili. A jakmile jsme byli pěkně najezení a plní energie, vyrazili jsme pěšky zpět do místa našeho ubytování. Po příchodu jsme si zahráli divadlo, jelikož místní tělocvična měla podium a nám přišla škoda jej nevyužít. V sobotu bylo na čase se přesunout dále za ostatními oddíly. Sbalili jsme se tedy a autobusem jsme přejeli k jeskyni blanických rytířů. Zrovna začlo mohutně pršet a jeskyně nám přišla vhod jako takové dočasné útočiště. Krom spících blanických rytířů jsme v jeskyni potkali i nějaké ty netopýry a po odchodu z jeskyně i Masarykovi boty, které byli jediné, co po něm zbylo. Původní plán byl poté dojít do Letovic pěšky, avšak prudký déšť nás přesvědčil, že i tentokrát bude lepší varianta jet autobusem. Netrvalo dlouho a byli jsme v Letovicích na prohlídce místní cukrárny s velmi chutnými exponáty. Následně jsme se přesunuli do školy, kde jsme se mohli radostně přivítat s ostatními oddíly. Večerní hru tvořili čerstvé přírustky v KV spolu a Aldou a hra se jim vskutku povedla. Děcka měla za úkol domluvit bláznům nacházejícím se po celé budově školy a po dobrém je dopravit do léčební místnosti. Tato hra byla místy velmi vyčerpávající, takže všichni spali jako zabytí. A bylo to tu. Neděle. Čas odjezdu. I vyrazili jsme tedy, že se před odjezdem ještě podíváme po okolí a prohlédli si jednak zámek i s mučírnou, ale také historickou lékárnu, která se nacházela v místním hospitalizačním zařízení. Poté jsme šli na vlak, dali sbohem onomu kraji a odjeli zpět domů.
