Když se řekne jarní pochod, klasický zeesák si dříve vybavil normální pochod s batohy napříč jarní krajinou, plné rozkvetlých sněženek, slunce svítí a …. sněží?? Ano, tento rok nám počasí udělalo doslova vzpouru a my se dostali na některých místech i k brodění sněhu nad kolena. V pátek jsme se sešli na autobusovém nádraží. Když jsme pak jeli na místo, kde jsme měli vystupoval, skrz Zlín, krajina vypadala místy dokonce téměř bez sněhu. Po příjezdu na místo jsme vystoupili z busu a vydali se po silnici původně naplánovanou trasou. Před obědem jsme se dostali již do první várky sněhu. Tak jsme odhrnuli sníh, nasbírali suché dřevo, co se našlo, a uvařili oběd. Když jsme dorazili do školy, vybalili jsme se, zahráli si nějaké ty hry a vyrobili si postavičky na sobotní deskovku. V sobotu jsme barvili vajíčka, vydali se na výlet po okolí a shodou náhod jsme našli i skvělé pruty. Sníh už tál a všude žuchal ze strtomů přímo na zem. Po příchodu zpět do školy jsme obarvili vajíčka a zahráli si Aldovu deskovou hru, která měla název Hrdinové Zeeskalandu. Byla to opravdu skvěle vymyšlená hra. V neděli jsme se sbalili a vyrazili na autobus do vzdálenější vísky, abychom se ještě trochu prošli. Po kilometru chůze jsme byli chyceni do vánice, takže bylo všude čímdál více sněhu a poslední kilometry jsme spíše plavali než šli. Nicméně bylo to opravdu velké dobrodružství a dokonce i sranda, neboť takovýhle „jarní“ pochod nezažijí všichni. Dorazili jsme tedy do oné vesnice s autobusem a jeli do Valašského meziřičí, kde jsme se v sokolovně sešli se všemi ostatními oddíly. Večer byla velikonoční hra, vytvořená radou.V pondělí nadešel onen den zúčtování, který se již tradičně takto slaví minimálně od dob komunistů, mrskání holek mrskačkou. Ovšem role se také obratili, a holky měli tutéž možnost vymrskat nějakého kluka. Následně proběhlo bodování vajíček a mrskaček a pak už jsme se jen sbalili a vyrazili na vláček, který nás odvezl do Brna.
