První akci letošního roku jsme vyrazili naposledy pod stany. Jelikož jsme před výpravou měli pouze jednu schůzku, byla akce pouze pro stávající členy.
V pátek jsme se sešli na nádraží a vyrazili vstříc Ořechovu. Z Ořechova nás odvedla červená značka rovnou do nedalekého, byť velkého lesíka. Na místě nás zastihl déšť, a tak jsme se utábořili v půlce cesty. Ještě v pátek večer jsme provedli pokus, kdo získá nejvíce vody za pomocí igelitového pytle. Nejúčinnější se ukázalo vyhrabat jámu, do ní dát nádobu a nad jámu napnout igelit s dírkou přesně nad nádobou. Chvíli potom, co se nám povedlo vytvořit sběrače vody se rozpršelo, a my jsme šli spát.
Sobotní ráno jsme se vydatně nasnídali a vyrazili vstříc našemu původnímu cíli. Po cestě jsme narazili na pozůstatky malého hrádku, který kdysi v lese nedaleko hájovny býval. Nyní po něm zůstal jen kopeček ohrazený příkopem a pár kamenů. Shruba kolem poledne jsme dorazili na místo určení. Čekal nás nelehký úkol. Zapálit oheň metodou tření dřívek o sebe za pomocí luku a vrtáku. Jelikož většina z nás dělala tuto metodu napoprvé, zapálit oheň se nám nepodařilo. Nicméně našim starším klukům se téměř podařilo vytvořit dostatek žhavých uhlíků. Problém byl ovšem v tom, že madlo, jenž mělo držet vrták na místě, vrták neudrželo. Tedy k funkci celého mechanismu bylo potřeba minimálně dvou lidí. Ovšem nabrali jsme cenné zkušenosti a příští výroba mechanismu by měla jít mnohem lépe. Několik odvážlivců se následně vydalo do vzdálené vesnice pro vodu. Mezitím jsme se s našimi mladšími začli učit, jak uplést provázek z trávy. Když už se začlo stmívat vyrazili jsme se utábořit k nedalekému houstníku, kde jsme strávili noc.
Poslední den jsme se zabalili, zahráli si BANG, najedli se a vyrazili na cestu do Osové Bitýšky, odkud jsme se vlakem vydali do Brna. Vrátili jsme se o dvě hodiny dříve, jelikož většina instruktorů se potřebovala učit.
Výprava proběhla zdárně a všichni jsme si odnesli cennou lekci. Každý neúspěch je jen dalším krokem k úspěchu.
