Březnový výlet

Ráno jsme vyrazili směr přehrada. Když jsme vystoupili u přehrady z šaliny, vydali jsme se najít velkého náčelníka Čipevajanů. Ten nás spolu s indiánkou ze svého kmene přivítal a pověděl nám něco o indiánech, a taktéž o tom, že mu posvátný orel vzal dýmku míru. Poprosil nás tedy, jestli bychom ji nezískali zpět. Jenže jediný kdo se smí k posvátnému orlovi přiblížit je indián. Tudíž nás vyzval abychom získali požehnání suchů přírody a následně mu získali dýmku míru od orla. Řekli jsme si "Proč ne, tenhle člověk potřebuje naši pomoc, tak mu pomůžeme" a vydali jsme se na cestu. Jako prvního jsme potkali ducha Vlka. Vypadalo to, že jsme přišli jako na zavolanou, protože vlk měl zrovna problém ulovit bizona. My jsme tedy vzali luk a bizona jsme udolali. Vlk byl rád, že má o starost míň a dal nám své požehnání. Ukázal nám taktéž, kde se nachází duch medvěda. Tak jsme opět vyrazili na cestu. Po pár zatáčkách a krátké době chůze po štěrku jsme narazili na krev na zemi. Stopy krve byli čerstvé a vedli do lesa. Šli jsme tedy po stopách a našli jsme raněného ducha medvěda. Naštěstí jsme měli lékárničku a společnými silami jsme ducha ošetřili. Ten nám poděkoval, dal nám požehnání a vyslal nás za duchem havrana. Tak jsme opět vyrazili na cestu tentokrát skrz bahnitou cestu. Ale my se nedali a úspěšně jsme dorazili k duchovi havrana. Ten nám pověděl, že nám dá své požehnání, když mu zjistíme podle stop, které lesní zvíře ho v noci neustále budí a následně zajistíme důkazy. Tak jsme havranovi řekli, čí stopy jsou a následně je odlili. Zatímco schli, pověděl nám havran něco o indiánské hře zvané Boj o Kůli, kterou jsme si následně zahráli. Když stopy uschli, havran zjistil, které zvíře ho budilo, dal nám své požehnání a nasměroval nás na místo, kde byl naposledy spatřen posvátný orel. Po cestě jsme potkali náčelníka, který byl rád, že už máme požehnání od všech duchů. Zavedl nás příkrými srázy až do skal, kde hnízdil posvátný orel. Orel byl naštěstí starý a slepý, takže jsme se k němu připlížili a náčelníkovu dýmku mu v tichosti odnesli. Náčelník byl spokojen, poděkoval nám a rozloučil se s námi. A tak jsme se vydali opět domů s dobrým pocitem. Celý den bylo hezky a výletek se nám vyvedl.