Zase po dvou letech se SPTO rozhodlo uspořádat orientační běh, a tak jsme na něm samozřejmě nemohli chybět. Schůzku před orienťákem jsme věnovali tréninku, pobíhali jsme s mapou a buzolou po Lužánkách, dokud jsme neusoudili, že jsme dostatečně připravení, abychom se utkali i s ostatními brněnskými pionýry. Samotný závod se konal v Žebětíně. Na trasu se vyráželo po jednotlivcích, ale mnohým našim závodníkům se podařilo se v průběhu spojit a doběhnout jako tým. Mladší a nejmladší běželi po fáborkách, ostatní si museli poradit jen s mapou, nikdo ale neměl po cestě větší problémy. Naši nejrychlejší závodníci Ondra a Ríša doběhli už asi po hodině závodu a za nimi statečně dobíhali další a další. Úspěchem pro nás zatím bylo to, že všichni trasu zvládli i s procvakáním správných stanovišť, ale hlavně s viditelným nasazením. Abychom nečekali několik hodin na jednom místě, vydali jsme se raději na menší výlet. Z Žebětína jsme dorazili až do obory, kterou jsme kolem prasat prošli do Kohoutovic na autobus. Počasí si dělalo, co chtělo, zažili jsme dokonce i kroupy, a tak jsme se po cestě kromě her bavili taky neustálým vyndáváním a schováváním pláštěnek. Při čekání na rodiče jsme se všichni shodli na tom, že orienťák nás bavil, ale až na tu zimu.
