Po dvou letech jsme se konečně opět sešli v pátek na hlavním nádraží abychom vyrazili na dlouhoočekávanou vodu. Do prvního kempu jsme se dostali vlakem. Tam na nás již čekal Kivi a Honzík, kteří nám dali stany, my jsme se ubytovali, rozdělili do skupinek na lodě a nafasovali pádla a vesty. A v sobotu to přišlo. Hned z rána jsme se zabalili, šupli lodě do vody a hurá na věc. I Ondřej se svým kajakem vyrazil, byť pomalejším tempem. Řeka byla klidná, ale my jsme pluli jako o závod a předjížděli jednu cizí loď za druhou. A najednou přišel jez. A pak další. A další. Naštěstí ani na jednom jezu se nikdo necvakl, neboť všichni zadáci mistrně zvládli ovládat loď. Ovšem jak je vidět z fotek, občas to chtělo dokonalou soustředěnost. Navečer jsme se dostali do kempu úplně zmožení. Nicméně tam na nás čekala velká hostina ve formě špekáčků a zeleniny. Tak jsme si namastili pupky a trochu si zazpívali. To se nám pak krásně spalo. Poslední den jsme se probudili opět plni energie a nemohli jsme se dočkat znovu na plavbu. Bodeť by ne, když nás na kratším úseku čekali opět tři jezy. Ovšem byli to jezy proslulé převracením lodí. A tak jsme se škodolibě těšili, že se někdo cvakne. A ono nic. Jezy ustáli všechny lodě bez problému. My jsme vytáhli lodě na břeh a začli je i sebe připravovat k odjezdu domů. Počasí se vydařilo. Nebylo dusno, ani příliš nežhnulo slunce. Celou dobu bylo pod mrakem a přitom bylo shruba 20 stupňů. Tak zase za dva roky přátelé.
